Ankogel gruppe - náš první kuloár

Z důvodu nákupu lezeckých cepínů a nedočkavosti na ledopádovou sezónu jsme vyrazili na poslední letošní (r. 2011) cestu do hor. Vybrali jsme si kuloár Nördlichste Rinne na vrchol Hochalmspitze v Ankogel gruppe. V pátek večer jsme vyrazili z Českých Budějovic směr údolí Maltatal. Kolem 9 hodiny už jsme u příjezdové cestě k horké chatě Gießener Hütte, kde jsme chtěli ve winterraumu přespat. Bohužel jsme měli sněhové řetězy nekompatibilní v našim autem, tak jsme začali objíždět místní benzínové pumpy a s plánem koupit nové. Bohužel jsme řetězy sehnali až asi tak na 10 benzínové pumpě až na dálnici a už jsme mohli vyrazit nahoru. Po několika kilometrech nás ale stejně zastavuje závora a my šlapeme nahoru cca 2 hodiny již po svých. Do chaty dorážíme kolem 2 ranní, kde zatápíme v kamnech a jdeme spát.

Po pár hodinách spánku vyrážíme nahoru, je dost sněhu a tak cesta jde pomalu. Nakonec se rozhodujeme, že náš plánovaný kuloár v rozumný čas nedáme, tak se rozhodujeme, že budeme chvilku blbnout na jiném kuloáru a vrchol dojdeme normálkou. Dolů si pomůžeme feratou a nahuru stoupáme již prostředkem kuloáru. Ten si opravdu užíváme, i když je místy opravdu sněhu hodně. Na okolní skály se jistíme pomocí friendů a vklíněnců.

Po kuloáru vyrážíme normálkou k vrcholu. Bohužel se již pomalu smráká a my se dostáváme tak 20 minut od plánovaného vrcholu Hochalmspitze (3360m) na Winklspitz (3203m), zde uděláme rychlou vrcholovku a pádíme dolů k chatě. Tam již dorážíme za úplné tmy.

V chatě se setkáme s další dvojící Čechů, vypijeme naše zásoby alkoholu a jdeme spát. Druhý den každý zaplatíme ve winterraumu do kasičky 2*6 eur a v klidu sestoupíme k autu a jedeme domů.

Účast:  Pavel, Akim

Materiál: 50m lano, turistické mačky, lezecké cepíny, sada vkliněnců a friendů