Pozdně zimní výstup Gerlach, Vysoké Tatry, 2 654m

Zimní výstup na Gerlach, Vysoké Tatry, 2 654m from Pavel Rozehnal on Vimeo.

Jaro jsme letos vynechali a skočili rovnou do léta, tak nám nezbývá než si ještě jednou zkusit trochu zavzpomínat na zimu (tj. o 14 dnů zpět). Volba padla na Gerlach, nejvyšší horu (Česko)Slovenska a přes Krčmárův žlab. Tato cesta je označována jako nejlehčí výstupová zimní cesta. Žlab je tvořen 40 až 60ti stuňovým kuloárem se skalním prahem zhruba v polovině, jehož obtížnost silně závisí na aktuálních podmínkách - čistý led až čistá skála (max III UIAA).

Předpověď na víkend není žádná sláva - sobota zataženo a mírné sněžení a v neděli polojasno se sněhovými přehánkami.  Možná i proto jsme vyrazili pouze ve třech, protože Beny vyměnil hory za zahrádkaření. Z Brna vyjíždíme kolem 9h ranní a už v prvních minutám oceňujeme precizní přípravu Davida, který si do navigace stáhnul předchozí večer mapy téměř všech evropských států - logicky vyjma Slovenska. Včetně zastávky na oběd dorážíme do vesničky Tatranská Polianka v 14h a když stojíme u cedule "zákaz vjezdu", tak zjistíme, že blokujeme auto TANAPu. Toto auto jsme okamžitě zneužili a po cca 5ti minutách včetně parkování naskakujeme do jeepu a už se spokojeně necháváme vyvézt k hotelu Sliezsky dom. Tento druh VHT se nám opravdu začíná líbit. Při placení 38Euro za jednu noc/osoba nám každému ukápnu slza, ale nedá se s tím moc nic vymýšlet. Večer trávíme poblíž hotelu, kde se snažíme udělat si názor na "nosnost" sněhu v odpoledních hodinách - po několika krocích, kdy se bez návleků opakovaně propadáme po stehna do sněhu jsme si názor udělali dostatečně.

Ráno budíček v 4:30 a v 5:05 jsme už před chatu a čeká nás Velickou dolinou cca 1,5h dlouhý pochod k nástupu 800 metrů vysokého Krčmárova žlabu. V 6:20 jsme suťového kužele. Už zde na sebe věšíme obsah batohů a vyrážíme. Cesta ke skalnímu prahu, asi do 1/3 výšky, je to pohodový výstup a navazujeme se až u něj - logicky až jsme nalezli a balancujeme v nejtěžším místě výstupu. Skalní práh je aktuálně téměř celý pod sněhem tak z jeho vícenež 10ti metrů je aktuálně odkrytou pouze cca 3m a tak zde není žádný problém.

Celý žlab je skutečnou oslavou horolezectví a opravdu si jej užíváme. Počasí nám přeje a je naprosté azuro - ve žlabu je samozřejmě celou dobu stín. Lezeme v pořadí první Pavel, pak David a nakonec Akim. Lezeme samozřejmě průběžně a přijišťujeme se jen pocitově vždycky jedním friendem/vklíněncem na délku lana. Kolem půl deváte jsme na hřebeni na Čertově Lavinové lávce a užíváme si úžasných výhledů na panoarma Vysokých Tater.

Další cesta vede zprvu po hřebeni přes Kotlový štít a poté traverzujeme kolem Gerlachovského zubu a Gerlachovské věže ve stěně cca 50m pod hřebenem až na Gerlach. Z přípravy jsme čekali, že nejtěžší částí bude Krčmárův žlab, ale nakonec se ukázalo, že žlab byl jednoznačně nejsnadnější částí výstupu. Hřebenovka byla jednoznačně technicky náročnější - možná ale jen díky rychle měknoucímu firnu. Holt jaro je už i zde.

V 11h jsme u vrcholového křížě Gerlachu a zvažujeme kudy dál. Původní plán byl sestoupit normálkou - tzn. pokračovat dále po hřebenu, ale jelikož zde zjevně za posledních 14dnů nebkročila ani noha, tak plán přehodnocujeme a sestupujeme a slaňujeme Batizovskou próbou do Batizovské doliny. Na úpatí jsme cca v 14h.

Tímto končíme na opačné straně pohoří, tak nas čeká dlouhá cesta při které musíme obejít celý masiv, abysme se vrátli hotelu Sliezsky dom. Je těžce po poledni a slunce z raního nosného sněhu udělalo něco, co bysme si klidně nechali ujít. Sněžnice samozřejmě nemáme, tak cesta, která měla trvat hodinu a půl nám nakonec trvala dvojnásobek.

Na hotel dorážíme po strastiplné cestě, kdy jdeme zcela mimo jakékoliv cesty, v 17h. Rychle se balíme a v 17:30 už máme odvoz dolů (doprava je v ceně hotelu) a v 18h odjíždíme zpět do ČR.

Ten den jsme na Gerlach lezli jediní.

Účast: Akim, David, Pavel

Materiál: 2x60m lana (pro slaňování), turistické mačky, lezecké cepíny, sada vkliněnců, 3xfriend, 6 expresek + karabiny